JSEM NA ŽIVU Když mě bolí klíční kost Když cítím vůni ženy Když hladím kůru stromu Když usínám únavou Když slyším smích mé dcery Když jdu bos ranní rosou Když se mi lepí ústa žízní Když mě objímá syn Když si ke mě čichne kočka A nebo když dělám chybu! Pak vím, že žiji. (Autorizovaný architekt...
Takové volné povídání, přemýšlení nahlas. O výcviku pro muže “Mužská síla”, o otázkách mužského života, o mém úhlu pohledu na život muže a na Život vůbec. Kdyby se někomu k tomu zrodila nějaká otázka, nějaký feedback, napište mi. Budu rád.
Loni jsme s bratrem Jankem natočili “rozhovor”. Je to takové volné povídání, přemýšlení nahlas. O výcviku pro muže “Mužská síla”, o otázkách mužského života, o mém úhlu pohledu na život muže a na Život vůbec. Kdyby se někomu k tomu zrodila nějaká otázka, nějaký feedback, napište mi. Budu rád za Váš úhel pohledu.
Loni jsme s bratrem Jankem natočili “rozhovor”. Je to takové volné povídání, přemýšlení nahlas. O výcviku pro muže “Mužská síla”, o otázkách mužského života, o mém úhlu pohledu na život muže a na Život vůbec. Kdyby se někomu k tomu zrodila nějaká otázka, nějaký feedback, napište mi. Budu rád za Váš úhel pohledu.
Loni jsme s bratrem Jankem natočili “rozhovor”. Je to takové volné povídání, přemýšlení nahlas. O výcviku pro muže “Mužská síla”, o otázkách mužského života, o mém úhlu pohledu na život muže a na Život vůbec. Kdyby se někomu k tomu zrodila nějaká otázka, nějaký feedback, napište mi. Budu rád za Váš úhel pohledu.
DOTKNI SE SEBE! ??? Ano, dotkni se sebe. Najdi ten ztracený diamant. Najdi sebe. Dotkni se sebe. Tím všechno začíná a všechno končí. Ztratil jsem ho, upadl mi, nemám ho… Kde jsi ho ztratil? Kam ti zapadl? …DOTKNI SE SEBE Ten diamant je někde tady hluboko v té černé tůni plné něčeho, co je temné a děsivé. Bezedné...
Když se na nás, většinou jako malé děti plně závislé od svého okolí, valí těžké a nepříjemné okolnosti. Je na nás vyvíjen přílišný tlak a nároky, které nejsme schopni ustát. Když „nesplňujeme“ většinou choré nebo neadekvátní požadavky okolí, tak je to pro nás „život ohrožující“ situace. Ano tak to vnímáme. V takových chvílích se zapínají naše instinktivní fyziologické reakce –...
Říká se, že jedenadvacet dní v řadě za sebou stačí k tomu, aby si člověk osvojil nějaký nový návyk. Třeba začal běhat, meditovat, psát si deník, dělat doma s rodinou council… (asi je na některé věci potřeba delší doba, ale to je pro teď jedno). Sedíme (skoro všichni) v domácím vězení už víc než 21 dní. Co jste se za tu dobu...
Představte si… dneska to bude to podobenství poněkud komplikovanější a možná i drsnější, bolestivější…takže, se pohodlně usaďte a jdeme na to. Představte si, že se rozhodnete (není důležité proč), jako nějaká skupina, kráčet stále rovně (proč ne?). Prostě si společně určíte azimut 180° – “takže na Jih” a jdete. Je to vaše hluboká, existenční potřeba. Jde o to jít neochvějně a rovně....
Jak se máte? (podruhé) Tak meruňka ten noční mráz (u nás -5) asi nedala a pokud nezpomalí a nepočká si s nasazováním květů a produkcí na lepší podmínky bude letos meruňek méně. Nevím, ještě snad má naději. Naproti tomu vřes to dává statečně – mráz mu neva (viz foto). Ale upřímně, do plánů přírody nevidím a tak to nechávám na ní…jen se kochám....
