Proč nechodit do mužského kruhu

20.3. 20231377x0

Dostal jsem záludnou otázku: „Proč nechodit do mužského kruhu? Co tam hrozí a o co by mohl člověk přijít?“
Vždycky jsem spíš odpovídal na otázku: „Proč na kruh jít?“ Výzvu přijímám a tady je několik bodů, proč do mužského kruhu nebo mezi muže „v kruhu“ nejít. Je to nebezpečný, nejistý, jako když lezeš do temné jeskyně. Nevíš, co tě tam čeká…

Takže :

  • Především (ale nestane se to asi úplně hned a napoprvé) přijdeš o iluze.
  • Třeba o iluzi, že jsi lůzr. V případě, že tě nikdy ani nenapadlo, že bys mohl být lůzr, mohlo by se ukázat, že (v něčem) lůzr jsi.
  • Taky můžeš přijít o iluzi, že všechno v tvém životě je „v naprostém pořádku“. V případě, že máš iluzi, že je všechno v tvém životě „v nepořádku“, možná zjistíš, že to až tak není.
  • Pravděpodobně tě potká zjištění, že asi bude třeba zvednout zadek, vyvinout úsilí a něco ve svém životě změnit. Zase tu ale platí i opačné, že pokud stále něco měníš, zjistíš, že i tuto strategii je možná třeba změnit.
  • Velice nebezpečné (až na hranici hazardu) je to, že by se ti mohl rozšířit obzor a že bys mohl „zažít jinou realitu“ a zahlédnout, že tvoje hodnoty a představy o životě jsou poněkud vystředěné (zastaralé, cizí, hloupé,…)
  • Můžeš zažít „traumatizující“ zážitek, kdy odhalíš, že všechna tvoje slavná vítězství a úspěchy (nebo prohry) jsou ve srovnání s příběhem někoho jiného…no jak to slušně říct?…úplná blbinka.
  • Třeba zjistíš, že to, co považuješ za neměnné a skálopevné pravdy, je ve skutečnosti jinak.
  • Může se ti stát, že přijdeš na to, že tvůj táta není vůl a že stojí za to mu zavolat a potkat se s ním.
  • Že když ti děda jako malému klukovi něco říkal, platilo to tenkrát a tvoje děti tomu dnes nerozumí, i když jim to opakuješ do (jejich) zblbnutí.
  • Může se stát, že když vypočítáš, co všechno pro rodinu děláš a (hrdě a rád) obětuješ, i kruh ti řekne, že jsi vůl a že bys měl taky trochu koukat na sebe a svoje potřeby, tak ty nebudeš (v první chvíli) ani tušit, co to vlastně pro sebe chceš.
  • Může na tebe dopadnout depka z toho, že ačkoliv už jsi přečetl tolik knih, byl na tolika přednáškách a retreatech, jediné, co platí, je to, jaký jsi opravdu, teď a tady, a taky že jen „ukázaná platí“.

Sečteno podtrženo – to, co ti hrozí nejvíc, je, že se ti v kruhu zkalibruje kompas a ty zjistíš, že sice jedeš rychle, rozhodně a (možná) bezpečně, ale úplně špatným směrem. Nebo že jezdíš už drahně dlouho po okruhu, který, vůbec nikam ale vůbec nikam nevede… a hladové oko svítí.
A tak, pokud chceš dojet do svého opravdového cíle, tak nejspíš přijdeš o pohodlí, o teplé místo na gauči u telky, o investice…
A že budeš muset zastavit, rozhlédnout se, zeptat na cestu, možná couvnout a otočit se a pak vyrazit správným směrem.
Nechat za sebou balast a blbiny a znovu vyjet. Bez podrobné mapy, bez pojištění a odtahovky.
Je to dobrodružný a nejistý podnik určený jen pro „nezodpovědné“ šílence s vlastním názorem.

Jo je to risk si takhle nechat kruhem hrábnout do (s)vědomí. Lepší je to vůbec nepokoušet a pěkně si to „pytlíkovat“ postaru podle hesla „pokud to funguje, nešahej na to“.
Ta zásadní otázka, kterou v kruhu dostaneš (a budeš ji muset zodpovědět především sám sobě) je: „A fakt ti to funguje?“

A kdyby ani to nestačilo, a na kruh si se chystal, zeptej se někoho, kdo na nějakém kruhu opravdu byl.
Ale alespoň pětkrát, protože jinak o tom nic neví…
Jako teď ty.

Jo, je to nejistý podnik,…jako když lezeš do temné jeskyně.
Nevíš, co tam na tebe ze tmy tvého nevědomí vyskočí.
Ty sám,..

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů