Konstelace

18.4. 2024182x0

V našich životech probíhá neustála aktualizace, neustálá změna, neustálá interakce s okolním prostředím.
Probíhá od prvního našeho miminkovského nádechu (a možná i dřív) a probíhat bude do toho posledního stařeckého. Tak je to správně, to je Život. Jenže bohužel to většinou není naším systémem, námi úplně vítáno. Je to totiž energeticky „nákladné“. Neustále se adaptovat… Nejraději bychom, aby vše zůstávalo jasné, stabilní a neměnné. 

Jenže jen se na něco adaptujeme už se to změní, už je to jiné. 

Některé ty změny jsou pozvolné, některé prudké…některé zásadní a některé ani ne.
Bohužel, si někdy té změny nevšimneme včas (nechceme, nemůžeme, děláme že není) a pak nastává problém. Jednáme rutinně podle starého zvyku, scénáře, a už nereagujeme na aktuální situaci. Reagujeme na tu situaci minulou.. 

Reagujeme ‚de facto‘ na něco jiného a tedy ne optimálně. Proč?

Často prostě jen proto, že nevíme jaká ta aktuální situace je. Nevíme jaká je ta správná aktuální  „konstelace“.

Jsme neinformovaní, neaktuální… 

A to potřebujeme. Potřebuje vědět. Potřebujeme velmi hrubě řečeno uvidět co se hraje, o co se hraje, a kdo v tom hraje a co kdo hraje. Co hrajeme my, co hrají druzí a taky třeba to, co ponořeni v dané situaci ani nevidíme, nevnímáme, nevšimneme si…

Ve chvíli, kdy se lépe zorientujeme, můžeme svoje chování poupravit, najít nové adekvátní způsoby, a scénáře a situaci „plavně“ vyřešit.

A právě konstelace jsou dobrý, velmi dobrý způsob, jak se na svoji situaci podívat tak nějak „zvenku“. Uvidět celou tu naší situaci z jiného úhlu pohledu. Z jiné perspektivy, z nadhledu a pochopit ji. (A uchopit ji pak jinak).

Takový dobrý pocit po dobré konstelaci (neříkám, že je vždy příjemný a blažený) je něco ve smyslu: Aha, tak takhle to je…, to jsem nevěděl,.. teď to chápu,…už vím,…

A to nám přináší uklidnění. Naději na pozitivní řešení. Na cestu ven z problému. Někdy dokonce i „samovolné“ vyléčení té situace. Někdy to prosté pouhé pochopení, to uvidění z jiného úhlu pohledu stačí k tomu, aby se celá záležitost znovu „sama“ rozmotala a život znovu proudil hladce. Vidíme jinak a už jsme tedy aktualizovaní… 

S novým pohledem přijde znovu chuť na „řešení“, ať už je jakékoliv. 

To uvidění, pochopení, to „aha!“, přinese jakési ujištění, klid a námět kudy a jak dál.

Postavit si konstelaci nebo-li podívat se s její pomocí lze prakticky na cokoliv. Je možné prozkoumat svoje přesvědčení, postoje a vztahy k čemukoliv (k lidem, k situací, k entitám – třeba k penězům, k systému,.. a dokonce i k hmotným věcem – třeba k nemovitosti,…). Je možné se podívat na skrytou dynamiku vztahů. Intimních, rodinných nebo třeba i pracovních. Jak to ve skutečnosti „funguje“ v tom našem kolektivu. 

Je možné podívat se proč se něco nedaří – co že to není viděno, čemu nevěnujeme pozornost.

Je možné se podívat i na vnitřní dynamiku uvnitř v nás – na různé hlasy a názorové proudy.

Opravdu prakticky na cokoliv.

Konstelace obecně řečeno zobrazují a znovuobnovují nebo napravují hluboký vnitřní řád a dynamiku vztahů, na různých úrovních.

Prožitek v konstelacích také přináší ještě jednu velmi důležitou věc. Když totiž stojíš v konstelaci, jako zástupce někoho nebo něčeho jiného než jsi ty, oblékneš si na chvíli jeho kůži. Prožiješ a ochutnáš, jak to má někdo jiný a to je velmi cenná zkušenost. Velmi to rozšíří a obohatí tvůj pohled na sebe, na druhé a na svět vůbec. Doslova ti to rozšíří obzory a ty pro sebe můžeš objevit zatím úplně netušené možnosti, jak to taky může být… Někdy dokonce postačí i to, když jsi pouhým svědkem konstelace (a aktualizace pohledu) někoho druhého.

Na konstelace není třeba se nijak připravovat, trénovat. Stačí se vybavit otevřeností, odvahou a zvědavostí… a ochotou nechat se překvapit a „informovat“. Není to mentální disciplína, je to prožitková věc. A prožitek, ten je „neoddiskutovatelný“ tedy není nutné o tom mluvit, jen je to nutné prožít.

A jak to funguje, není podstatné…

Přijď a zkus, prožij to, aktualizuj se.

Psát o kostelacích a „vést“ je (spíš tedy umožňovat, aby probíhaly, vedou se totiž samy) si dovoluji na základě dvouletého výcviku u Bhaghata, dvouletého výcviku u Jana Bílého, učením se od Karly Fechterové, hromady „rolí“, které jsem odžil, hromady svých konstelací a taky proto, že konstelační náhledy jsou nedílnou součástí mužského výcviku, který vedu už 6. rokem.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů