Jiným úhlem pohledu
Jak jdu životem, potkávám lidi. Teď o prázdninách 2024 mi do života přišla paní Ivana Jakovenko…(více u předchozího podcastu). S Ivanou jsme natočili další podcast. Taky je podle mě dost podařený (jako i jiné beze mě na jejím kanále v herohero). Tentokrát mě zajímalo, (koho by ne?), jak se stát sám sobě zdrojem. V nahrávce se doslechnete, že není ani tak podstatné...
Jeden příběh z dávných dob. Možná je to z nějaké knihy, možná z filmu. Já to slyšel vyprávět… Jednou jeden generál se svojí suitou jel z nějaké inspekce u vzdálené jednotky v pohraničí. Jeli vlakem. Příjemně vytopený vagón. Venku vlezlo, mlha, mrholení. V kupé příjemné teplo, na stole nádobí od večeře, mapy a papíry s výkazy… Vlak zastavil na někde v lesích ztracené malé zastávce a generál, dva...
Odpouštění je nejvyšší duchovní disciplína. Od-pouštět. Pouštět… Osvobozovat se. Být volný od toho, co pouštíme. Je rozdíl, jestli si něco, nějakou křivdu, nějakou nepříjemnou nebo dokonce zraňující vzpomínku neseme s sebou nebo ji dokážeme odložit. Každý to známe. Každý z nás, tedy pokud už není uznávaným odborníkem na odpouštění, si v sobě neseme něco co „se stát nemělo“. Něco,...
Jak jdu životem, potkávám lidi. Teď o prázdninách 2024 mi do života přišla paní Ivana Jakovenko. Pomáhá mi přijmout a vlastně pustit některé moje zkušenosti. Odpustit sobě a odpustit ostatním. Né v křesťanském slova smyslu „odpouštím svým hříšníkům“ ale odpustit opravdově, sobě, v sobě, pro sebe. Skutečně… Je zajímavé si s Ivanou povídat. Vnímat a zkoumat její úhel pohledu. Jsem rád, že mám...
Jednou jeden kameník kutal horu, a když si utíral pot z čela, podíval se nahoru a uviděl slunce. A přál si být sluncem a jen svítit a zahřívat svými paprsky všechno pod sebou… i stal se sluncem. Podíval se pak dolů a vidí, že oblaka nedovolují jeho paprskům svítit až dolů na zem a tak si přál stát se oblaky. I stal se oblaky. Když v...
Ve vesmíru, v tom hlubokém hlubokém vesmíru prý funguje jedna taková záležitost, takové pravidlo, že když se díváme někam do dálky, na nějaké souhvězdí, na nějakou Galaxii, do hlubin toho vesmíru, tak vidíme nějaký obraz. Jenže ten obraz není přesný a pravdivý. A kdybychom se rozhodli tím směrem letět, tím směrem kterým koukáme a vidíme třeba tu Galaxii, tak k ní nikdy nedorazíme, protože...
Soul Fusion Quest 2025 - uslyšíte se, potkáte se, vyčistíte si "pod kobercem", uzdravíte nevyřčené a přehlížené. Prostor pro zastavení a revizi vztahu. Pro splynutí duší.
Nejvíc nejdůležitější nejlidštější lidská potřeba, tak jak to vnímám teď, je mít možnost mít nějaké místo, kde se cítíme v bezpečí. V každé barvě toho slova „bezpečí“. Pro někoho ta barva může znamenat, že to je místo, kde se nic nemusí. Kde se může jen chtít. Ale nemusí se muset. Všechno je tam dobrovolné…Na chvíli, aspoň na chvíli...
Představte si, že máte zahrádku. Prostě jste se jednou pro ni rozhodli. Chvíli jste sice váhali, chvíli jste hledali, ale pak si ji pořídili. Je jedno, jestli je na vesnici nebo v zahrádkářské kolonii ve městě. Prostě UŽ JI MÁTE. Je vaše. Máte od ní klíče na kroužku. Máte na ní papír – „doživotně” je vaše… No a co teď...
Co jsou to emoce? Potřebujeme je vůbec? K čemu? Nebudu se pouštět do dalších odborných studií a naučného textu. Těch je jistě všude k dispozici spousta a je jistě spousta jiných a mnohem povolanější odborníků a autorů… Já jsem praktik a v postatě jednoduchý chasník. Mně k pochopení světa pomáhají obrazy a podobenství. Ty, když je vstřebám pak zapadnou na nějaké místo ve mně a já...
