Nice guy 2

V případě náhlého poklesu tlaku vzduch v kabině se nad vámi uvolní kyslíkové masky. Masku nejdříve nasaďte sobě a teprve potom dítěti anebo dalším cestujícím.

Tohle slyšel každý, kdo někdy letěl dopravním letadlem a je to podle mě esence toho, co znamená nebýt hodným klukem. Stručná, jasná, pochopitelná. Prostě esence. Matka/Otec bez kyslíku svoje děti nezachrání. Ani nikoho dalšího. Ani muž, který chronicky nemá naplněny svoje potřeby vyhoří a je k ničemu. Skončí na smetišti dějin (rodiny) a hořce tam pláče nechápajíc, jak mu to mohli udělat. Vyhodit ho na smetiště. Nevšiml si, že dávno není skutečným přínosem a inspirací okolí a je jen vyhořelým, nudným, nepotřebným morousem.

Předtím ale, když byl ještě hodným klukem, tak se o všechny staral, nehledíc (zdánlivě) na sebe.

Neznamená to být svině (jak někdo napsal do FB skupiny Evoluce muže nebo Mužský kruh). Znamená to být si sebe-vědom. Neznamená to, brát si bez ohledu, ale brát si tak, aby z toho, že si bere, prosperovali i všichni ostatní. Neznamená to sobecky nepomáhat potřebným, ale pomáhat jim, když na to má opravdu kapacitu.

Nemám koncept Hodného kluka moc rád, je to totiž jen koncept, jen přirovnání, jen kukátko na realitu. A jako takový je nedokonalý. Může docházet k nepochopením, ke zkreslením, k omylům. (Na tohle téma se dá docela dobře podívat i přes vnitřní dítě, management zdrojů nebo vývojové stupně).

Praxe je kritériem funkčnosti. Nic jiného.

Situace, která pohledem zvenku vypadá stejně, může (a často, skoro vždy), má jiný základ.

Vždy hodně záleží na tom, jaká je skutečná motivace, pohnutka k tomu, kterému činu.

I když reálie mohou vypadat stejně. Rozhoduje nakonec ta praxe života, která vše ověří. Někdy je opravdu třeba někomu pomoct prostě proto, že to kurva potřebuje. Někdy, ale někdo (Hodný kluk) pomáhá proto, že pak bude za hrdinu a opravdu Hodného kluka před sebou a ostatníma – a něco z toho (za to) bude (možná) mít. Viz třeba takový obvyklý povzdech léčících se hodných kluků (ve zkratce zní třeba takhle nějak)…

• “Vždycky jsem jí vyslechl, utěšil, pomohl s tabulkami pro šéfa a ona (zlá holka) nakonec jela na dovolenou s tím zlým klukem z marketingu. Myslel jsem, si že by třeba někdy možná jela se mnou, když jí tak podporuju. A dokonce jsem pak nestihl svou práci”.
• “A řekl jsi jí vůbec, že bys s ní chtěl někam jet?”
• “Ne, myslel jsem, že jí to třeba dojde.”…
• “No možná i došlo. A možná byla prozíravá a uviděla, kam by to celé vedlo – jednou by z tebe byl muž, který chronicky nemá naplněny svoje potřeby, pak vyhoříš a budeš k ničemu a nebudeš žádným skutečným přínosem a inspirací pro okolí. Budeš jen smutný, vyhořelý, nudný morous. Tak co jsi skutečně chtěl, jak ses o to postaral?”

A jak to máš s kyslíkovou maskou TY?

Komu ji nasazuješ jako prvnímu?