Dostal jsi někdy takovouhle SMS?

3.11. 2022272x0

SMS: Prijdte ke mne. Hned. Prosim.

Dostal(a) jsi někdy takovouhle esemesku? Od šéfa?
Ano? A co to v tobě nastartovalo?
Co jsi cítil?
V těle? Kolem žaludku? Na hrudníku? Na ramenou?
Co jsi si pomyslel?
Co za příběh (na vysvětlenou) vyprodukovala tvoje mysl (hlava)?

Co jsi si řekl?
Nějaký průser. Povýšení. Neví si rady? Zachráním ho. Co zase chce? Tak to prasklo!…

Co jsi pak udělal?
Asi jsi šel. A jak se ti šlo?

Jaká byla tvoje celková reakce?
Strach? Poslušnost? Odpor? Vzdor? Fakáč, sabotáž? Útěk (nejradši).
Zvědavost a otevřenost?

Připomínám. Stále ještě nevíš, co se vlastně děje. O co jde…

..ale už je tu scénář. Nějaká představa průběhu, výsledku a dapadu na tebe té situace. 

Je to normální. Vždy nějak reagujeme. Vždy vygenerujeme nějakou představu.  To kvůli pocitu kontroly (obvyklosti a tedy známosti situace) a tedy “bezpečí”. (Alespoň) iluze bezpečí. To jaká konkrétně představa bude, zda bolestivá nebo příjemná velmi záleží na minulých zkušenostech. V tomto konkrétním případě na zkušenostech s autoritou. Třeba s otcem. 

Úkol pro nás zní, aktualizovat tu reakci,  ty představy tak, aby byla adekvátní aktuální situaci. Nenabíhat na starý neaktuální scénář. Z něj a z tělesného pocitu z něj pak totiž vychazí i naše reakce (a projev), a šéfova reakce (a projev) na naše nastavení a naše reakce na jeho reakci na naše nastavení… a tak dokola a dokola. 

A kde pak jsme?

K té aktualizaci je ovšem třeba odvaha a sebe-investice.
Rozbít staré a vytvořit nové. Podívat se na “prvočinitele”. Přebrat je a ty dobré si nechat a ty nefunkční odložit. 

Když jsme u případu té autority. Je třeba podívat se na svoji historii vztahu s otcem. Podívat se do svých (nejenom) temných koutů a uklidit si tam. Taková inventura. Je fajn podívat se do (i temných) koutů jiných mužů a nechat se inspirovat i jejich příběhem. 

Zkusit si to. Dotknout se toho. Být s tím…

Dobrá zpráva je, že to jde. Že to funguje. Ten vzorec, reakci, vztah (nejen na autoritu) lze aktualizovat. Jo chce to pozornost a trochu toho úsilí a disciplíny, ale je to možné. 

Můžeš, budeš-li chtít, změnit svoji reakci a svoje následné chování a prožívání v nejrůznějších situacích (interakcích).
Svoje prožívání života. Svoji “realitu”. 

Realita (ta objektivní), jako taková, se nezmění. Dál budou šéfové (autority a taky manželky, úřady, děti, politici, podvodníci,…jiní muži a ženy) ale změní se tvoje vnímáni a prožívání té reality. 

Takže se vlastně změní (tvoje subjektivní realita). 

Je to na tobě, jak se budeš cítit, když ti přijde esemska. Zda se “posereš”, nebo se budeš těšit nebo prostě zůstaneš ve svém středu a půjdeš se vztyčenou hlavou a otevřeným hledím zjistit a řešit “co že se to vlastně děje…”

Chceš aktualizovat svůj scénář?
Chceš být ve svém středu?
Chceš prožívat svoji „oblíbenou“ realitu.

Tak musíš rozbít staré a vytvořit nové, musíš se podívat dotknout do svých temných koutů a dotknout se těch pokladů, které tam leží. Musíš si v sobě uklidit.

Nikdo jiný to za tebe neudělá.
A to je dobrá správa.

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů