Navazuji na minulý článek o HODNÉM KLUKOVI. TOHLE JE JEN JINÁ VARIANTA VÝVOJE. ZAČÁTEK JE STEJNÝ – KONEC JINÝ. Jednou jeden hezký klučík slýchával, když byl malý: “Buď prosím hodný, maminku bolí hlava. Musíš to pochopit. Buď HODNÝ. Prosíííím.” “Buď prosím potichu, nedivoč nebo se budu zlobit a nebudu tě mít ráda.” “Musíš mi pomáhat, mám toho...
Jednou jeden hezký klučík slýchával, když byl malý: “Buď prosím hodný, maminku bolí hlava. Musíš to pochopit. Buď HODNÝ. Prosíííím.” “Buď prosím potichu, nedivoč nebo se budu zlobit a nebudu tě mít ráda.” “Musíš mi pomáhat, mám toho moc a když mi pomůžeš, tak … (bude odměna).” “Půjč holčičce svoje kolo. Ráda by se taky svezla. Jinak...
Přečetl jsem si post Zdeňka Webera – o projekcích… ********** Zahloubal jsem se pak v sobě a hledal “největší projekci” ve svém životě. Ten nejvíc zážitek s paní projekcí, na který jsem si vzpomněl. Nějaké její konkrétní, přízemní, polopatistické projevení. Nějaký příklad. Zavalilo mě to. Vlastně i překvapilo, kolik toho vlastně je, stále a pořád a všude. Jak říkala moje maminka [ imrvére...
Sedím teď ve vlaku (cestou do Brna na introvečer k výcviku Mužský výcvik). Tudum tudum tudum si plním tím, že trochu bilancuji… a taky jsem na minulém introvečeru v Praze dostal obvyklou otázku. Jak bych odpověděl, kdyby se mě někdo zeptal “proč jít do výcviku?”. Tematicky se to sešlo. Před pár lety jsem taky, i když z jiného důvodu, seděl v jiném vlaku (do Ostravy)...
