Dovolená All Inclusive

Ležím pod bukem, který mě ráno svou korunou chránil proti ranní rose, a pozoruju jeho jasně zelené listy. Skrz kraj lesa na mě svítí sluníčko a příjemně hřeje. Dřevorubci ve vzdáleném lese skončili práci s motorovými pilami, slyším jen šum větru ve větvích a jemný zpěv ptáků. Moje mysl nebloudí v minulosti ani v budoucnosti, spočívám v přítomnosti, jsem „tady a teď“.

Po chvíli začínám přemítat, jak ten stav, který prožívám, nějak běžně pojmenovat. Veget, pohoda, spokojenost, blaženost?
Nevím a nijak mě to netrápí. Po chvilce mě napadá All Inclusive.

Ano, je to moje první All Inclusive dovolená! Mám všechno, co k bytí potřebuju. Je mi teplo, ležím na pohodlné karimatce a kolem sebe mám výhled snů. Krásně zelené stromy, zem místy pokrytou spadaným listím nebo mechem, modrou oblohu, po které občas pluje mrak. Pode mnou je Země, ze které vzešlo moje tělo, a nad klenbou oblohy nekonečný vesmír, ze kterého, podle mého přesvědčení, přišla moje mysl. Naše domovská hvězda nám poskytuje právě tolik energie, aby život na téhle úžasné planetě mohl existovat…

Užívám si čirou přítomnost a pak se mi z mysli vynořuje otázka. Musíme si v životě všechno zasloužit?
Pokud ano, tak čím jsme si zasloužili, že žijeme v Ráji? Lidstvo během svého vývoje vyrobilo tisíce, možná desetitisíce dalekohledů, kterými se snaží poznat vesmír a najít planetu podobnou naší. Díky tomuto úsilí jsme pozorovali stovky tisíc, možná i miliony objektů, ale žádný se ani vzdáleně nepodobá naší Matce Zemi. Máme tu všechno, co k životu potřebujeme a pokud jsme skromní, můžeme to mít bez velkého úsilí.

Experimentální důkaz mé úvahy, že tohle je Ráj, není technicky nenáročný.
Stačí pronajmout si stratosférický balón s hermeticky uzavřenou gondolou, vystoupat do výšky pouhých třiceti kilometrů, otevřít dveře gondoly a současně nechat unikat plyn z balónu. Během krátké chvíle se mysl experimentátora rozpustí tam, odkud podle jeho přesvědčení vzešla, a po delší době se jeho nepotřebné tělo vrátí na Matku Zemi jako důkaz, že mimo ni se opravdu jednoduše žít nedá.

(Štefan Chuchut – účastník výcviku Mužská síla, léto 2020)