Podobenství o hoře a kameníkovi a splněných přáních

Jednou jeden kameník kutal horu, a když si utíral pot z čela, podíval se nahoru a uviděl slunce.
A přál si být sluncem a jen svítit a zahřívat svými paprsky všechno pod sebou… i stal se sluncem.
Podíval se pak dolů a vidí, že oblaka nedovolují jeho paprskům svítit až dolů na zem a tak si přál stát se oblaky. I stal se oblaky.
Když  v tom si všiml, že to vítr řídí pohyb oblaků a tak si přál stát se větrem. A stal se větrem.
A poznal, že větru se podřizuje všechno jen hora ne. A tak si přál být horou a stal se horou…
A v tom ucítil bolest v boku, jak kameník kutá horu…