Teď, v souvislosti s avízem “ke konci Hodného kluka”, mi blikla něčí reakce ve smyslu (budu parafrázovat), že: “Pokud bych nebyl Hodným klukem, byl bych případ pro přestupkovou komisi nebo prokurátora.” Nebo tak nějak. O moc víc v tom komentáři nebylo, tak těžko soudit, ale přece jenom mě to inspirovalo…
Myslím si, že nebýt Hodným klukem nutně neznamená být Zlým klukem. Zlý kluk je jen z řetězu urvaný Hodný kluk. V obou případech je centrem jeho snažení jen on sám.
Hodný kluk totiž všechno, co dělá, i když to tak zvenku nevypadá, i když se mu to nedaří, i když je v tom dobrej, dělá v konečném důsledku jen pro sebe. Sice potlačí (potlačuje) svoje potřeby, odloží (odkládá) je, ale jen proto aby jednou, pak, potom, až přijde ta chvíle, byly jeho potřeby naplněny. Manipuluje, obléká masky, slibuje i koná, protože v centru jeho vnímání je jen on sám a jeho nenasycené, nedospělé, neukojené potřeby. Zlý kluk to samé pro sebe dělá taky tak. Jen forma manipulace, masek, slibů=vyhrožování, je trochu jiná. Krutě rychlá a přímočará.
Cíl ale stejný -> JÁ… A HLAVNĚ STRACH, že na mě se nedostane.
Hodnej kluk umyje nádobí, uklidí, koupí ženě (na úvěr) dárek jen, aby byl (cítil se být) třeba někdy, na chvilku milován = viděn = nasycen. Zlej kluk křičí, vyhrožuje, bije, vezme si bez dovolení kde chce, co chce, aby byl (se cítil) nasycen = milován = viděn, spíš možná uznáván.
Takže ještě jednou, podle mě, výsledkem “nebýti Hodným klukem” by neměla být přeměna v drsného desperáta, který nekouká nalevo a napravo a bere si, co se jeho bezbřehým touhám zachce a všude visí jeho zatykač. (Jo trochu přeháním).
Spíš by výsledkem mělo být smysluplné a přiměřeně ohleduplné “zdravě mužské” naplnění potřeb svých, a i potřeb svého okolí. Prostě proto, že to tak muži dává větší smysl. Že to souzní s jeho (možná morálními) hodnotami. Ani se mi to nechce nazývat “zdravě mužské”, spíš prostě lidské. V centru vnímání není už JÁ, ale spíš MY. (Jak rozsáhlé to “my” je, záleží pak na každém jednom a jeho kapacitě).
Je to prostě jednoduché.
Pokud rodina, ztracená na výletě v poušti, má poslední láhev vody, tak Hodný kluk ji nechá manželce a uschne. Zlý kluk ji vypije sám (a uschnou ostatní). A zralý muž se sám napije, vodu rozdělí ostatním a pak sežene pro všechny další…
Pokud jste dočetli až sem, tak moc děkuji za pozornost.
Tohle je můj úhel pohledu na toto téma, zajímal by mě ten váš …
Karel Tůma
průvodce výcvikem Mužská síla
P.S.: Základ pro vysvobození je uvědomit si, co mi chybí a co tedy vlastně chci a taky proč. Co jsou to ty moje potřeby a co je pohání. Opravdově, upřímně sám k sobě. To je první krok k tomu vyrůst z Hodného (Zlého) kluka a stát zralým odpovědným mužem. Druhým krokem je uvědomit si, jaké strategie používám, abych dostal to chci a ty strategie pak prostě upravit, aby byly funkční, jasné a neškodící. V rámci výcviku Mužská síla s tím pracujeme a výsledkem je, že muž “přebírá plnou odpovědnost za naplnění svých potřeb”. Svou vlastní odpovědnost. Nepředává ji nikomu druhému. Jaké si to udělá takové to má.